Město Massy
Moje současné město
Moje současné město
Massy je francouzská obec nacházející se v departementu Essonne v regionu Île-de-France. Je hlavním městem kantonu Massy a sídlem pastoračního sektoru Massy-Verrières. Nachází se ve východní části technologického klastru Paris-Saclay. Villa rustica z roku 300, v 10. století povýšena do hodnosti barona, rozdělená mezi panství Massy a Vilgénis ve 12. století, zemědělská vesnice a místo staré továrny na dlaždice na ostrově Île-de - Francie od roku 1640, Massy byla tehdy přijatou komunou prestižních učenců, jako byli Nicolas Appert a Fustel de Coulanges, ale také císařského prince Jérôma Bonaparte. V 19. století byly zřízeny dvě železniční tratě regionálního významu. Město částečně zničené bombardováním druhé světové války, poseté chudinskými čtvrtěmi z 50. let 20. století, bylo proměněno instalací jednoho z prvních velkých komplexů v regionu a vybaveno například zřízením letecké Školicí středisko ve Francii v Château de Vilgénis, v místě školy AgroParisTech, stanice TGV Massy a opery Massy, která dnes se svými 50 644 obyvatel v roce 2019, přední ekonomické centrum departementu, druhý regionální železniční uzel mimo Paříž po Juvisy a jediné město s operou na pařížském předměstí. V zahraničí je také známá tím, že od roku 1993 každoročně pořádá mezinárodní cirkusový festival Massy. Massy se nachází v regionu Île-de-France, na dalekém severu departementu Essonne, zcela integrován do pařížské metropolitní oblasti, v srdci přírodní oblasti Hurepoix. Obec zaujímá přibližně lichoběžníkové území orientované od západu k východu, přičemž rovnoběžné strany jsou jeden a tři kilometry, další dvě strany po pěti kilometrech, zaujímá plochu devět set čtyřicet tři hektarů.
Audio version :
Třetí obec v departementu podle své demografie, Massy, je přesto výstřední, nachází se proto patnáct kilometrů jihozápadně od Paříže-Notre-Dame, bodu nula francouzských silnic, ale šestnáct kilometrů severozápadně od Évry, čtyři kilometry severovýchodně od Palaiseau, dvacet kilometrů severozápadně od Corbeil-Essonnes, třicet čtyři kilometrů severovýchodně od Étampes, deset kilometrů severně od Montlhéry, šestnáct kilometrů severně od Arpajonu, dvacet osm kilometrů severozápadně od La Ferté-Alais, třicet kilometrů severovýchodně od Dourdanu, třicet kilometrů -devět kilometrů severozápadně od Milly-la-Forêt a pouhých třináct kilometrů jihovýchodně od hlavního města Yvelines Versailles. Kromě toho se komuna nachází sto dvacet čtyři kilometrů jihovýchodně od svého jmenovce Massy z Horní Normandie a tři sta pět kilometrů severozápadně od svého burgundského jmenovce Massy.
Audio version :
Město se nachází v blízkosti silnice mezi Paříží a Chartres a bylo nepochybně postaveno na výšině (Mont Gaudon) a tvořilo výchozí bod lidského sídla. Jílovité podloží vysvětluje vznik mýtiny v lese a četné vodní plochy v okolí. Ve středověku a až do konce Ancien Régime sdílely panské majetky území současné komuny s většinou pro církevní instituce a zejména opatství St-Germain-des-Prés.Au 10. století, linie pánů z Massy, jejich šlechtickým titulem se stal baronský (dnes rod Grimaldi-Monaco). Před rokem 1900 byla historie města podobná historii venkovských měst Ile-de-France. Po revoluci zůstalo město venkovské. Populace sleduje vývoj totožný s vývojem zbytku regionu. Trpí stejnými válkami, epidemiemi a povstáními. Massicois pracuje především v zemědělství (zahradníci, vinaři), i když místní řemesla jsou stále přítomna. Továrna na obklady, opuštěná po druhé světové válce, byla nejstarším průmyslovým odvětvím ve městě. Počátkem 20. století se tvář Massy změnila: z venkovské vesnice se změnilo na město, které stále více podléhá přitažlivosti Paříže. Toto město s 1400 obyvateli se dnes stalo městem s téměř 40 000 obyvateli. Koncem 19. století rozvoj železnice přál zakládání průmyslových odvětví. První sídliště se objevila na počátku století. Urbanizace města se vyvíjela směrem k čtvrtím Graviers a Villaine, kde bylo nutné v roce 1927 zřídit školu. To byla éra „předměstského pavilonu“. Za druhé světové války představovalo seřaďovací nádraží Massy-Palaiseau strategický železniční uzel. Bombardování těchto infrastruktur způsobilo 88 obětí a materiální škody po celém městě. Poválečná rekonstrukce válečných škod a rozvoj pařížské aglomerace změní geografii komuny. Bytová krize zuří: hnutí „bobrů“ zakládá na východě města nějaké byty. Založením Grand-Ensemble na 145 hektarech obcí Massy-Antony se zdvojnásobí počet obyvatel. Výstavba Villaine ZUP o 10 let později měla znovu vyvážit urbanizaci města. Tento náhlý rozvoj města modifikuje i sociální strukturu: omlazení obyvatelstva, příchod obyvatel cizího původu atd. V 60. a 70. letech 20. století vyvstaly otázky spojené s rychlým rozvojem měst: problémy s bydlením a slumy, nedostatek veřejných zařízení, rekvalifikace některých průmyslových areálů, delikvence atd. Pro uspokojení potřeb této nové populace byla vytvořena řada infrastruktur: školy, nemocnice, sportovní centra, bazény, kulturní centra, školky, zelené plochy. Zřízení stanice TGV v roce 1991 je přínosem pro ekonomický rozvoj města. Dnes mají některá zařízení vliv přesahující městský a resortní okruh, zejména operní divadlo.
Audio version :
